Honza zanechá studia a vrací se domů. Jeho otec pracuje u železnice. Syn se rozhodne zachovat rodinnou tradici a jít ve stopách svého otce. Uchází se o práci strojvůdce. Je donucen zorientovat se v byrokratické mašinérii a snaží se novému prostředí přizpůsobit, což se zdá být nemožné. Honza je hrdinou dalších absurdních epizod z každodenního života tohoto malého společenství. Cesta do řeznictví nebo rande se ženou nejčastěji skončí abstraktně, ba přímo nelogicky. Tento stav společenské apatie a nedostatku solidarity končí, když Honza poprvé samostatně řídí vlak. V jednu chvíli vlak zastavuje uprostřed polí