Film se zabývá častými cestami legendárního ruského baletního tanečníka Rudolfa Nurejeva do Turecka v letech 1980–1990 a zkoumá jeho vztah k této zemi, která mu byla ozvěnou domova (a matky), které nesměl navštívit od doby, kdy v roce 1961 zůstal na Západě, až do roku 1987. Film obsahuje příspěvky mnohých, kdo Nurejeva v tomto období znali – hlavně jeho dávného přítele Yasemina Pirinccioglua, který s ním spolupracoval na uvedení „Šípkové Růženky“ v Istanbulu a je správcem jeho tureckého archivu – a kombinuje je s dosud nezveřejněnými soukromými filmovými záznamy pořízenými v té době.