Do zasněžené krajiny Laponska v severním Norsku přijíždí sámská umělkyně Lena se svým synem, aby načerpala inspiraci k připravovanému projektu o sámské genderové problematice. V takřka pohádkové krajině vyrůstala a s příjezdem začíná bilancovat své kořeny. Léta žila ve velkém městě a zvolněné tempo života, provázanost s přírodou a tvrdá ruční práce ji vedou k revizi priorit. Zamiluje se do pastevce sobů Máhtteho. Jeho matka všech neschvaluje Lenin způsob života a vnímá ji jako vetřelce. Na povrch se derou pochybnosti, zda má vztah vůbec budoucnost, zatímco Lena začíná zpochybňovat vlastní umění. Specifický subsvět tundry ohledává národní dědictví laponské společnosti, její identitu a konkrétní návyky. Upřímný snímek je cestou do nitra osobní krize a hledání naděje. Překrásně nasnímané scenérie jsou stejně oslnivé, jako melancholické zároveň. Univerzální příběh o hledání místa v komunitě daleko přesahuje lokální specifika a zaryje se pod kůži každého z nás.